Nejznámější a podle mého názoru i nejlepší rádio v Holandsku je Sky Radio na frekvenci 101 FM. Hraje hlavně zahraniční skladby a rozsah má obrovský, od devadesátek až po úplné novinky, které jsem u nás v republice zatím neslyšela. Moderátoři jsou živí, skladby se moc neopakují, pokrytí je velmi slušné, výběr písniček kvalitní a i když všemu nerozumíte, můžete ho v pohodě poslouchat v autě cestou na výlet třeba celý den. S přivřeným okem se dá přirovnat k Evropě 2 v Praze nebo ke Krokodýlovi v Brně.

Další docela dobrá stanice je SlamFM, která je maličko rockovější a trancovější nebo Veronica a pokud umíte holandsky, určitě se Vám hodí Radio 1 nebo Radio NL s aktuálním zpravodajstvím nebo dopravní situací. Seznam všech rádií najdete tady.

Docela mě překvapilo, že reklamy na rádia nevidíte na billboardech u cesty, ale v televizi, a to hodně často. Velké stanice vlastní internetové vysílání a skoro každé má své webové stránky, jinak tu už asi žádný rozdíl není. Pokud chcete vážnou hudbu, nalaďte si Classic FM, pokud chcete Reggae, nalaďte si FunX Reggae, pokud máte náladu na Hip Hop, nalaťe si FunX Hip Hop. Pro každého se tu něco najde. 

Každé ráno se desetitisíce holaňďanů nasnídají, oblečou, vyjdou před branku a odemknou své kolo. Děti jezdí se sešitem v ruce, maminky s několika dětmi v sedačkách, dámy v lodičkách, pošťák s poštou... Je úplně jedno co děláte nebo jak daleko to máte do práce, kolo je tu nejběžnější a nejefektivnější způsob dopravy.  

Základní a nejlevnější kolo je silniční, velké, těžké a bez převodů, takže po rovině se jede bez problémů, ale sebemenší most nebo kopec Vám dá pěkně zabrat. Koupíte ho v každém větším obchodě, vyjde zhruba na 200 euro, provedení je pánské nebo dámské a nemusíte ani kupovat moc tlustý řetěz, kradou se spíš ta lepší. (Jestli chcete každý večer odjet na svém, nějak ho ozdobte, protože jinak ho nepoznáte) 

S cenou roste i kvalita a kolo za 900 euro má ultalehký rám, několik převodů, bubnové brzdy, kvalitní sedátko a hlučný zvonek, ale sežeňte si hodně tlustý řetěz, protože místní chmatáci ho dokážou odemknout, rozebrat a prodat během několika minut. Treková a horská kola tu mají jen turisti.  

Ke kolu se prodává mnoho doplňků, od brašen a sedaček až po přívěsy, stříšky nebo štíty proti větru. Šikovná maminka uveze až tři děti najednou, trénovaný zemědělec celý autopřívěs krmení a děti aktovku, tenisovou raketu i nákup najednou. 

Na bezpečnost se tu nehraje, každé kolo má sice brzdy a zvonek, ale tím to asi tak končí. Předjíždět malé děti na silnici bez helmy (nebo vesty v noci) je občas docela nervák. Na jejich obranu musím napsat, že na tom kole se opravdu rychle jet nedá (vyzkoušeno) a cyklisti tu mají absolutní přednost, ale i tak. 

Jedna kuriozitka, za celé dva měsíce jsme potkali jen jedno dvoukolo :o)

Jízda na kole jako sport tu prakticky neexistuje. My si o víkendu vezmeme kolo a jedeme na výlet, ale Holaňďani jezdí každý den do práce, na nákupy, pro děti do školy, k babičce nebo do restaurace, takže v sobotu si radši zajdou zaveslovat nebo zaběhat. Dobré je, že tu mají pro takové ježdění výborné podmínky a dostanou se naprosto všude, často levněji a rychleji než autobusem nebo vlakem, který jede jen jednou denně. Jak už jsem psala, kromě dálnic má každá cesta vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty nebo vede podél samostatná stezka kam auto nesmí.    

Auto v Holandsku je zlo. Pokud nejste ubytovaní v hotelu na vesnici nebo nejezdíte z místa na místo jako my, radši ho nechte doma.

Ve městech se za parkování vždycky platí. I když si myslíte, že stojíte u chodníku kde automat není, radši se podívejte i za roh. Automaty jsou dvou druhů - na peníze nebo karty a na chipknip karty. (Chipknip je specielní dobíjecí holandská karta, která platí pro více služeb včetně parkování a můžete ji koupit na úřadě nebo v některých trafikách). Některá menší města mají na okraji bezplatné parkovací odpočívadlo nebo parkoviště, ale míst tam bývá hodně málo. V Amsterdamu existuje velmi výhodné parkování v krytých P+R parkovištích, kde Vás den stojí jen 6 euro a dostanete k němu lístek na MHD zdarma, ale funguje maximálně na čtyři dny. (Dobrá rada: parkujte co nejblíže budce strážného.)

Silnice mezi malými městy jsou často jen s jedním jízdním pruhem, protože mají po stranách vyhrazené pruhy pro cyklisty a zajet do nich můžete jen když se někomu vyhýbáte.  Na severu země jsou cesty tak úzké, že je každých pár metrů vyasfaltovaný  jakýsi ostrůvek kam se můžete schovat když proti Vám něco jede a tomu je přizpůsobená i nejvyšší dovolená rychlost, 30 nebo 50 km/h. Na silnice mezi velkými městy, rychlostní komunikace a dálnice kola, skůtry ani traktory nesmí a rychlost je 90 - 110 km/h.

Specialitou holaňďanů jsou dvojité kruhobé objezdy nebo objezdy se semaforem. Velmi často se musíte už před kruhovým objezdem rozhodnout kam chcete, protože mají vnější a vnitřní kruh, které se nedají vzájemně přejíždět a dost často má objezd ještě navíc svůj vastní semafor. Nechápu, ale je to tak.

Jak fungují semafory jsem tu už jednou psala (při rozjíždění chybí oranžová), ale za zmínku stojí ještě jedna věc, ať děláte co děláte, vždycky stojíte. Napřed jedou cyklisti v jednom směru, pak v druhém směru, pak auta z vedlejších, pak auta proti Vám, pak pruh vedle Vás a pak Vy. Pokud neprojedete na zelenou, čekáte klidně deset minut.

Benzín je tu docela drahý, ve městech kolem 1.52 za litr, na dálnici i 1.58. V samoobslužných benzínkách na kartu ho můžete mít za 1.48, ale fungují jen kreditky. 

Dobrá zpráva je, že holaňďani jsou zvyklí všude čekat, takže nervózně netroubí a nenadávají. Čekají na semaforech, neumí se řadit do z více pruhů do jednoho, takže čekají na dálnici a čekají i u padacích mostů než přejede loď nebo ve městech u přechodů než přejedou děcka na kolech. Zkuste si výlety naplánovat tak, abyste nemuseli na dálnici mezi čtvrtou a šestou, většinou stojí. 

Holandské silnice a dálnice jsou hladké, čisté, rovné a udržované. Žádné panely, díry, záplaty ani kanály tu nenajdete.

P. S. Fotky budou

Absolutně nejdůležitější číslo pro všechny případy nouze je 112 a nebude těžké si ho  pamatovat, protože platí i u nás. Policie tu žádné celostátní číslo nemá, ale pokud ji potřebujete, volejte 0900 8844 a operátor Vás přepojí na nejbližší lokální pobočku. Pro rychlou záchrannou službu volejte rozřazovací číslo 0900 1515, při havárii plynu, vody nebo elektriky číslo 0800 9009 a pobřežní služba je na čísle 0900 0111. Emergency čísla jsou z  mobilů i budek zdarma, u dálnice stojí každých pár kilometrů žlutý stojan se sluchátkem a každá slušná (auto)navigace má v bodech zájmu i lokace důležitých služeb jako je policie nebo nemocnice. Pokud se Vám na druhé straně ozve osoba která neumí anglicky, automaticky Vás přepojí na někoho, kdo se s Vámi domluví a kompletní seznam čísel najdete třeba tady.

Všechny služby tu jezdí v autech s modrooranžovými pruhy a liší se jen podkladovou barvou, takže je dobře poznáte. Policie má bílou, záchranka žlutou, hasiči červenou, dálniční služba a opravy modrou a čluny na vodě jsme viděli většinou bílé. Policie se píše holandsky Politie, záchranka je Ambulance a hasiče hledejte pod slovem Brandweer.

Stejně, doufám že tyhle informace nebudete nikdy potřebovat...

Dneska jsme byli opět navštívit úřad práce v Purmerendu a popovídat si o práci a když už jsme byli zpátky na severu, zajeli jsme ještě na jedno místo, které jsem předtím nestihla – Silvestrone.

Silverstone je hodně důležité místo pro všechny hráče hudebních her, protože se tu pravidelně hraje mistrovství Evropy i Světa v a najdete ho na okraji města Zwanenburg jen pár kilometrů od Amsterdamu.  Během roku tu najdete všechny automaty v samostatné místnosti  i s větráky, sedačkami a stolky a když jsem ji konečně objevila i já, čekalo na mě celkem pět strojů – PIU Pro, tři ITGčka a DS EuroMix 2, ale puštěné bylo jen PIU a DSko.  Nevadí, rozměnila jsem si pár drobných a odehrála několik her. DS je strašně nahlas a PIU strašně klouže, ale jinak jsem naprosto spokojená.  Jedna hra stojí euro, čistící prostředky si vezměte vlastní a protože jsme tam přijeli tři minuty po otevíračce, hráli jsme úplně sami.

Abych nezapomněla, dalších čtrnáct dní je pryč a je na čase se zase stěhovat, tentokrát trošku víc na východ. Těšit se můžete na fotky z Maastrichtu nebo z nejvyššího místa Holandska (hory, která má celých 320 metrů nad mořem) a možná bude i nějaký ten les nebo trhy. Už nám toho na našem seznamu moc nezbývá :o)

Holaňďani mají divné chutě, dneska Vám napíšu něco o lékořici a čokoládových granulích. Holandský jídelníček je plný ryb, zeleniny, sýrů, vajíček, kuřete, kari nebo rýže a to všechno můžu v jakémkoliv množství, ale tu jejich závislost na lékořici vážně nechápu. Lékořice je v sušenkách které si děti namáčí do mléka, lékořice je v cukrovinkách půl na půl s ovocným želé, v bonbonech dohromady s mátou, lékořici najdete v pivě a prý je tu velmi oblíbený lékořicový likér jménem Dropshot, do kterého se navíc přidává sůl. V supermarketech je polovina regálů s bonbony plná 500ti gramových sáčků s lékořicovými penízky, trojúhelníčky, brouky nebo jinak divnými tvary a ve stojanu se žvýkačkami ty lékořicové vždycky chybí.  Dokážu si vzpomenout na pár lidí, kterým by takové penízky udělaly radost, ale mě prostě nechutnají.

Druhá zvláštnost jsou čokoládové granule. Americké děti snídají cornflaky s mlékem, české děti si namažou chleba s marmeládou, japonské děti dostanou rýži a holandské děti si vezmou bílé pečivo a posypou ho čokoládovými granulemi. Ty sušené vypadají jako granule od Granka, ty dražší vypadají jako malé čokoládové hoblinky a obojí mi přijde děsně nepraktické. Sype se to, padá to z chleba, křupe to a děti toho mají pravděpodobně víc na talíři pod sebou než v sobě, ale všichni to tu mají rádi. I u nás byl jeden čas velký hit chleba s nutelou (ještě před tím než všechny vyděsili zubaři, kteří moc dobře vědí co dělá sladká čokoláda se zuby, když jí chlebové drobky nacpou i tam, kde si ji děti kartáčkem nevyčistí), ale neznám nikoho, kdo by ji pravidelně snídal. Navíc, když se podívám na ty růžové malé granulky v sáčku, připomíná mi to něco úplně jiného a jahodové Granko to není...  :o) Nevím, tyhle dobroty si asi nechám ujít a radši si na chleba položím sýr.

Konečně je tu teplo a odpoledne trávime na bruslích, na výletech nebo procházením po pláži u moře, ale ta práce se nám pořád vyhýbá. Pomalu přemýšlíme o návratu, protože poštu se nám vozit nechce, ale viděli jsme toho opravdu hodně takže ničeho nelitujeme. Jinak jsme zdraví, chováme se slušně, každý den koukáme na inzeráty, učíme se, píšeme na blog a fotíme, ale asi nás dostala jarní únava, protože vstáváme až po deváté i když chodíme spát před dvanáctou. Za poslední týden jsme vyrazili na několik dražších výletů, suvenýry už máme skoro všecky a to co mám v hlavě budu psát na blog ještě měsíc, ale aspoň bude co číst :o) Komentářů pořád moc není, ale počítadlo návštěv se drží stabilně nad třicítkou a končí někde u sedmdesáti, což je daleko víc než jsme čekali. To už je z novinek asi všechno, okno nám proplatí, prádelnu jsme zatím nenašli, asi se dám ostříhat a teď jdu přeprat mušle z pláže... :o)

Veselé Velikonoce všem! Doufám že kluci zůstali střízliví a holky nic nebolí.

Tady se tenhle svátek moc neslaví. Všichni sice zůstali doma a jedí čokoládové zajíčky, v obchodech prodávají obarvená vajíčka a děti nějaká vlastnoručně zdobí, ale koledovat nikdo nechodí a pomlázky tu nevedou. V několika městech měly být velikonoční trhy a těšila jsem se na hromadu tulipánů, vajíček, čokolády a sýrů, ale místo toho na nás čekaly jen knížky, obrazy, lékořice, kolotoče a balónky. Na jednu stranu je to dobře, protože mě nic nebolí, ale na druhou stranu je to špatně, protože mám chuť na vajíčkový salát :o) Každopádně, dejte si salátek i za nás! 

Lidl, Aldi - Pokud chcete nakupovat levně a nezáleží Vám zas tak moc na kvalitě, zajděte do Aldi. Prodejny jsou plné krabic na paletách, u pokladen najdete i rok staré čokoládové figurky, zelenina, vajíčka ani pivo nikdy neviděli lednici, mnoho základních druhů potravin tam chybí a všude je prach. Dobře, některé druhy bezpečných potravin jako dvoulitrové nápoje nebo balené sladké pečivo jsou tam opravdu velmi levné, ale my se Aldi radši vyhýbáme. Lidl a Spar fungují na podobném principu, ale mají toho víc a jsou čistší.   

Super de Broek, Plus - Broek je asi nejdražší supermarket co jsme zatím zkusili a přitom ho kvalitou odsuzujeme jen k průměru. Všechno co si běžně kupujeme je o dost dražší a často bez možnosti výběru, některé méně běžné věci nemají vůbec. Prodejny jsou veliké a najdete tu i květiny, drogerii, noviny a tak, ale moc jich není, viděla jsem zatím jen dvě. Plus je o něco menší a koupíte v něm jen potraviny a drogerii, ale cenově vyjde nastejno. 

Albert Heijn, Vomaar -  Albert je tu nejběžnější a také asi nejlepší supermarket v poměru cena/výkon. Prodejny najdete v každém městě a ceny potravin jsou možná vyšší, ale je z čeho vybírat, nic základního nechybí a všechno je vždycky čerstvé. Existují tři druhy prodejen, express, normal a XL. V těch nejmenších najdete jen základní věci, bagety, saláty, nápoje a noviny, v těch největších najdete kromě potravin i hotová jídla, grilovaná kuřata, diapotraviny, drogerii, knihy a papírnictví, květiny, noviny a spousty dalšího. Albert je tak veliký, že nabízí i online shop s dopravou domů a spousty potravin si vyrábí sám (jako to u nás dělá třeba Tesco). Chuťově jsou stejné nebo dokonce lepší než ostatní značky a o třetinu levnější. Vomaar je úplně stejně veliký jako Albert XL, jen je docela vzácný.

Náš klasický nákup: Ovocný juice, který je opravdu jen z ovoce a vody. Na každé lahvi je napsáno co je uvnitř a po kolika kusech a vyrábí ho jen Albert. Pudink, výhodné uzavíratelné litrové balení. Najdete tu mnoho druhů od vanilkového po duhové, ale všechny jsou strašně dobré. Kip salad nebo Ei salad, kuřecí salát s kari nebo vajíčkový. Oba dva jsou lehké, bez majonézy, chuťově moc dobré a kuřecí je opravdu s kusy masa. Cup soup, polévka do hrníčku. Těch tu existuje strašně moc od Alberta až po Maggi a nejlepší jsou žampiónové. Choco cake, čokoládová bábovka opět od Alberta. Zrovna tahle věc je daleko lepší než všechny ostatní bábovky na prodejně a o dost levnější. Pečivo tu umí francouzské i klasické, čisté i se semínky, tmavé i bílé a každý chleba je vždycky zabalený a nakrájený. Kousek sýra, tak 200 až 400 gramů. Sýrů je mnoho druhů a každý druh se ještě dělí podle stáří, ale kozí a mladý ementál nám chutnají nejvíc. Zeleninový mix podle chuti v sáčku. V Holandsku mají rádi sáčky plné už nakrájené zeleniny, které prostě vysypete na talíř a sníte. Výše popsaný nákup nám vydrží tak tři dny a vyjde zhruba na 15 euro.

Možná tu každý umí mluvit anglicky, ale hláskovat neumí nikdo. Písmena obou abeced jsou si hodně podobná a je úplně jedno jak dobře na Vás prodavačka nebo asistentka za přepážkou mluví, jak dojde na hláskování, je konec. Už jsme se smířili s tím, že tu systémy neumí české znaky a ani to nezkoušíme, ale tohle jméno na faktuře vážně netrefili :o)   

Nápověda: Mirek se jmenuje Babáček...